Tato Heckelova malba znázorňuje 12 různých druhů kolibříků z různých míst Nového Světa. Jednotlivé druhy do kompozice vybíral Haeckel patrně tak, aby ilustroval škálu variací tvarů zobáčků či ocasních per.
Jediný kolibřík na obrázku vlevo nahoře je ze Severní, ostatní druhy z Jižní Ameriky.
Kolibříci jsou známí svým hyperaktivním způsobem života. Díky rychlému metabolismus se dokáží hýbat neuvěřitelně rychle a zároveň potřebují neustále doplňovat zdroj energie sosáním dalšího nektaru. Pohybují se tak neustále přibližně půl hodiny od kolapsu. V noci hybernují. Kolibříci se vyvíjejí bok po boku s rostlinami, které jim dávají potravu. Některé rostliny se v průběhu evoluce rozhodly nabízet svůj nektar radši kolibříkům, než opylovacímu hmyzu, a přizpůsobily tvar a barvu květů očím kolibříka, a složení nektaru.
Kolibříci se mohou dožívat více jak deseti let. Kritické období, pro přežití je pro ně opuštění hnízda.
Druhy ze Severní Ameriky migrují přes Mexický záliv na jih. Vzdálenost přes záliv urazí najednou. Na tento let si dělají tukové zásoby a vylétají dvakrát těžší než obvykle.